|
INDIVIDUÁLNÍ
PŘÍSTUP
Při práci s dětmi je uplatňován individuální přístup (každé dítě je jiné -
nutnost zohlednění každé individuality)
Z tohoto hlediska volíme následující postup:
* zjišťujeme úroveň ve vývojových oblastech dítěte (psychologické vyšetření,
pedagogické pozorování)
* volíme vhodný typ systému komunikace (konkrétní předměty, fotografie,
piktogramy, psaná forma)
* vytváříme dětem podle individuálních potřeb komunikační knihy
* vytváříme vhodné pracovní místo, strukturu prostředí
* sestavujeme individuální výchovně vzdělávací plán týmem pracovníků v úzké
spolupráci s rodinou (pravidelné individuální pohovory, kdy je konzultován a
doplňován individuální plán jednotlivého dítěte)
* v případě problémového chování volíme vhodné strategie jejich řešení
STRUKTUROVANÉ UČENÍ, VIZUALIZACE
* Struktura času – tzv. „časový plán“ (co budeme dělat - rozvrh
dne, či delšího časového úseku) pomáhá dětem předvídat události, zlepšuje
orientaci v čase, dává odpověď na otázku „kdy“, pomáhá odlišovat jednotlivé
aktivity od sebe, vede k větší samostatnosti.
Typy vizuální podpory: konkrétní předmět, fotografie, piktogramy, piktogramy
s nápisem, nápis, psaný rozvrh, diář.
* Struktura prostředí - vytyčení místa pro jednotlivé důležité
činnosti během dne (stůl pro individuální práci, jídelní stůl, prostor pro
odpočinek, výtvarné činnosti, apod.) pomáhá dětem orientovat se v prostoru, dává
odpověď na otázku „kde“.
* Strukturované pracovní místo (slouží pro individuální nebo
samostatnou činnost):
Pracovní stůl (jasně ohraničené místo), používá se systém zleva doprava a shora
dolů (v levé části jsou zadané úkoly), strukturované krabicové úkoly (krabice
vnitřně strukturované na několik částí - při jednotlivých úkolech uplatňovaný
systém zleva doprava dává odpověď na otázku „jak“),
* Strukturované činnosti - nácvik konkrétních činností za pomoci
procesuálních schémat. Jedná se o vizualizované návody, na kterých jsou postupně
znázorněny jednotlivé kroky dané činnosti (např. vaření čaje).
ALTERNATIVNÍ KOMUNIKACE – vytváření
komunikační knihy
Nácviku komunikace, schopnosti vyjádřit základní přání a potřeby, je věnováno
značné úsilí. Používáme různé metody alternativní komunikace.
Komunikace s vizuální podporou – komunikace pomocí reálných
předmětů, fotografií, obrázků, piktogramů, individuálně sestavených
komunikačních knih.
Komunikace pomocí gest - MAKATON (zjednodušená znaková řeč). Užívá
se spíše ve smyslu porozumění řeči, neboť většina dětí s autismem neumí dobře
napodobovat.
GLOBÁLNÍ ČTENÍ
Jedná se o systém čtení celých slov najednou (nečtou se jednotlivá písmena ani
slabiky), „načtení“ celého slova pomocí názorné podpory (konkrétní předmět,
činnost, fotografie, obrázek, piktogram). Jde o nahlédnutí slova jako „obrázku“.
VÝTVARNÁ A PRACOVNÍ
VÝCHOVA (ARTETERAPIE, ERGOTERAPIE)
Cílem těchto prolínajících se činností je rozvíjet u dětí schopnosti jemné
motoriky, zlepšovat schopnost koncentrace, rozvíjet grafomotorické dovednosti,
nabízet možnost něco „vytvořit“. Při společných pracích se učit spolupracovat a
navazovat kontakt s ostatními. Tato oblast také nabízí rozvoj fantazie a
tvořivosti. Může být i vhodným prostředkem relaxace. Délka pracovně-výtvarného
bloku je 35-45 minut.
Činnosti jsou stavěny s přihlédnutím k individualitě každého žáka. Práce obvykle
probíhá ve skupině. Samotné činnosti předchází krátká motivace (říkanka,
pohádka, rytmizace, práce s obrázky, předložení hotového výrobku). Všichni
pracují na společném tématu s individuální mírou účasti. Součástí terapie je
úklid pracovního místa. Je zde snaha o propojení s oblastí učení, rozumové a
smyslové výchovy. Organizace hodiny vychází ze zásad strukturovaného učení
(obrázkový či předmětový scénář, rozkrokovaná práce).
Využíváme nejrůznějších materiálů: různé druhy papírů, odpadový materiál,
přírodní materiál, dřevo (řezání, zatloukání, broušení, natírání), keramická
hlína a sochařská hmota (mačkání, válení, krájení, vykrajování), lepidla,
temperové barvy, prstové barvy, tuše, uhle, pastelky, textil (stříhání, lepení).
Materiály zpracováváme pomocí rozličných technik a nástrojů (prstů, štětců,
štětek, houbiček, razítek, ťukátek, škrabátek, válečků).
TĚLESNÁ VÝCHOVA (POHYBOVÁ TERAPIE, KINEZIOTERAPIE)
Cvičení je zaměřeno především na rozvoj motorických dovedností, koordinace
pohybů, uvědomování si vlastního těla. Rozvíjí orientaci v prostoru, přispívá k
rozvoji napodobování, komunikace a porozumění řeči. Důležitou součástí jsou
„cvičení prožitková" založená na emotivním podkladu (buben, hudba, zpěv...).
Tato cvičení vychází z oblíbených pohybových aktivit dětí (točení, poskoky,...)
a hrají důležitou motivační roli.
Cílem je osvojení základních motorických dovedností nezbytných pro provádění
vyrovnávacích cvičení, prožitek z pohybu, nová zkušenost s vlastním tělem,
navázání kontaktu. Již od počátku jsou do cvičení zařazována jednoduchá
uvolňovací (protahovací) a posilovací cvičení.
Důležitou roli hrají používané pomůcky a náčiní, které plní funkci názornosti,
strukturalizace a motivace (podložky, šlápoty, míče, kroužky, lana, obruče,
trampolína, balanční míče, akupresurní míčky, šátky a podobně). Nezbytným je
rytmický doprovod (říkanky, tleskání, dupání, hudba...)
Charakter celé cvičební jednotky vychází ze zásad zdravotní tělesné výchovy a je
založen na pravidlech strukturovaného učení: Úvodní část - rušná (rozehřátí),
hlavní část (vyrovnávací a rozvíjející), závěrečná část (relaxační). Obvyklá
délka cvičení je 30 až 45 minut včetně zahájení a zakončení.
HUDEBNÍ VÝCHOVA (MUZIKOTERAPIE)
Přispívá k rozvoji smyslu pro rytmus, rozvoji řeči. Zlepšuje schopnost
koncentrace, nabízí prostor pro relaxaci. Využíváme dětských, lidových písní i
skladeb umělých. Mezi oblíbené patří především rytmické skladby. Pro rozvíjení
rytmu využíváme také krátkých říkanek, jejich rytmizace a pohybového vyjádření.
Probíhá ve skupině. Je založena především na aktivním zapojení dětí - dle
individuálních schopností - prostřednictvím rytmických nástrojů (dřívka, buben,
ozvučné bloky, rolničky…) a hrou na tělo (tleskání, dupání, pleskání,…). Dále
pak, je-li to možné, prostřednictvím zpívání (ve skupině, sólo). Učí se vybírat
písničku dle obrázkového zpěvníku. Děti si vybírají nástroj, na který chtějí
hrát. Učí se poznávat melodii jednoduchých písniček. Děti se zapojují dle svých
individuálních schopností, zpravidla s asistencí dospělého.
Denní časový rozvrh v autistických třídách:
* ranní družina (7.30 – 8.00)
* společná činnost v herně (8.00 – 8.30)
* vyučování (8.30 – 10.45) – jednotlivé třídy (společná činnost – komunikační
cvičení, Vv, Tv, Hv, Rv, individuální učení)
* svačina (10.45 – 10.15),
* vyučování (10.30 – 11.45) – jednotlivé třídy (společná činnost – komunikační
cvičení, Vv, Tv, Hv, Rv, individuální učení)
* oběd (11.45 – 12.30)
* odpolední družina (12.30 – 16.00)
|
